2. Kapitola

30. listopadu 2016 v 17:50 | Elisn |  true love never dies
Pohled Sofie:
Všichni z celé školy jsme seděli v atriu což byla nějvětší místnost v celé škole. Konala se tu rozlučka se Sárou. Každý učitel co jí učil měl svůj proslov o tom jaká byla. Pak mohli promluvit i její kamarádi pokud chtěli. Čekala jsem jestli se přihlásí o možnost promluvit i Brian (ten ničema), ale jen tam seděl a znuděně si vybíral další svojí oběť která se do něho bezhlavě zamiluje. Seděl o dvě řady víš a o deset lidí dál odemě. Nevěřícně jsem na něj koukala. Jak on může být tak bezcitný? zjistil že ho pozoruju a ten parchant se usmál. Vybral si další úlovek. Rychle jsem se otočila hlavu zpátky když končila svoji řeč její kamarádka. Vzlykala a šourala se si zse sednout. Byla to ta holka od které jsem se to dozvěděla. učitelé nás po třech hodinách nechaly rozejít s tím, že na začátku první hodiny budeme všichni za Sáru držet minutu smutku. Rychle jsem se zvedla a snažila se protlačit davem. Už jsem byla skoro u dveří od pokoje, když mě najednou někdo chytnul ruku. Povzdechla jsem si a otočila se. "Ahoj." řekl Brijan stojící předemnou a s rukou stále na mém zápěstí. Jeho hlas zněl až moc ledově na to, jak horkou měl ruku kterou mě svíral. "Nazdar" odsekla jsem. Nechci aby se mě vůbec dotýkal. pokusila jsem se vymanit svou ruku z té jeho ale marně. jenji ještě více sevřel. Probodávala jsem ho pohledem. "Ty se jmenuješ Sofie že?" Řekl s úsměvem který skoro vypadal jako pravý. Skoro. Jen jsem kývla a chtěla jsem zapadnout do pokoje a být hezky v bezpečí. Jeho úsměv najednou pohasnul a tvářil se smutně. "Promiň jestli je ti tak nepříjemný být v mojí přítomnosti. Já se chtěl jen někomu vyzpovídat. Někomu kdo mě nebude hned tahat do postele když uvidí že jsem slabý." řekl to s takovým smutkem v hlase že bych tomu během chvilky i byla schopná uvěřit. Sklopil hlavu a pustil mou ruku. "Při rozloučení se Sárou jsi mi nepřipadal moc smutnej z toho co udělala když si jí dal kopačky." řekla jsem jako by nic. Chvíli jsem čekala jestli ještě něco řekne. Byl furt ticho a koukal do země. Sama pro sebe jsem si kývla a šla do pokoje. Zavřela jsem za sebou a plácla sebou do postele. Kdykoli okolo nás někdo ny té blbé chodbě prošel propaloval mě pohledem. Byla jsem sama sebou vyčerpaná. Musím si najít nějakou aktivitu která mě probere. Zvedla jsem se a začala si házet nějaké věci do baťohu. Hodila jsem tam pár tužek papíry flašku s pitím a banán. Rozhlédla jsem se ještě po pokoji a zamknula jsem pokoj. Vyráží se do lesa.
Pohled Briana:
Rozhlížel jsem se okolo sebe a hledal nějaké rozptýlení abych nemyslel na to že se Sára včera zabila kvůli tomu že zjistila že byla semnou těhotná a já jí řekl že dítě nechci a že jí klidně potrat zaplatím. Nechci se vázat je mi teprve 18 a ona už chtěla rodinu? Netušil jsem že jí to tak moc vezme. Mrzelo mě že to udělala, ale názor bych nikdy nezměnil. Sára navíc byla ten typ holky co by se o dítě nestarala a raději by chodila na různý večírky. Všimnu jsem si že mě pozoruje ta holka co včera do mě vrazila když jsem odcházel od Sáry. Usmál jsem se na ní aby věděl že o ní vím. Rychle se otočila. To mě překvapilo. Když nějaká zjistí že se na ní dívám tak by nahodila ten barbie výraz nejpřitažlivější holky na světě a zamávala mi. Tahle na mě ale koukala nevěřícným pohledem a hned odvrátila zrak. Udělal jsem jí něco? " Chrisi jak se jmenuje ta holka tamhle?" Zeptal jsem se kámoše co seděl vedle mě. "To je Sofie Lankfordová. Je to školní ousaider. Nikdo se tu s ní nebaví." kývnul jsem mu na znamení díku a on jen zakroutil hlavou. Tahle holka je pro mě výzva. Proslovy skončily a tak jsme se mohly jít dělat to co jsme měly o víkendu v plánu. Rychle jsem se zvednul a prorážel jsem si cestu davem. Nemohl jsem jí najít. uviděl jsem jí až kousek od jejího pokoje. Doběhnul jsem jí a chtil za zápěstí. Slyšel jsem jak si povzdechla a otočila se. "Ahoj" dostal jsem ze sebe. Buď se mi to zdálo a nebo měla slunečnici v očích. Okolo panenky měla zelenou a na krajích duhovky měla modrou jako je nebe v horách. "Nazdar" odsekla mi. Nemohl jsem jí zazlívat to že je na mě hnusná. Nejspíš k ní není nikdo moc hodný na téhle škole a proto si všechny drží od těla. Podle mě si myslí že to já můžu za to co si udělala Sára. Má vlastně i pravdu. Měl jsem si dávat větší pozor. "Ty se jmenuješ Sofie že?" pokusil jsem se o úsměv aby věděla že jí nechci ublížit. Bylo na ní vidět že už chce pryč z mojí přítomnosti. Spozoroval jsem hlouček holek co jí pohledem probodávali záda. Chtěl jsem jim něco říct, ale nakonec jsem se nato vykašlal. "Promiň jestli je ti tak nepříjemný být v mojí přítomnosti. Já se chtěl jen někomu vyzpovídat. Někomu kdo mě nebude hned tahat do postele když uvidí že jsem slabý." řekl jsem upřímně. Myslel jsem to vážně. Vím že zrovna ona by mě k sobě do pokoje ani nepustila. Pustil jsem její ruku a sklopil hlavu. Tahle holka je pro mě oříšek."Při rozloučení se Sárou jsi mi nepřipadal moc smutnej z toho co udělala když si jí dal kopačky." řekla to jako by mi řekla že je venku hezky. Nikdy neukazuju svoje slabosti. Ikdyž díky tomu se někomu můžu zdát bezcitný. Měla pravdu. už zase. Přemýšlel jsem nad tím jestli jí mám vůbec jak odpovědět. Nic mě nenapadlo. Jen jsem tam tak stál jak debil a čuměl do země. Chvíli tak ještě stála a asi čekala jestli ještě něco neřeknu. Já ale mlčel. Viděl jsem jen její boty jak se otočili k odchodu a pak už jsem slyšel jen její vzdalující se kroky. Cítil jsem jak mi najednou začaly pálit oči slzama. Když jsem slyšel zavření jejích dveří, tak jsem se otočil a stále se sklopenou hlavou se vydal do mojí koleje. Nikdo nesmí zjistit že se mi chce ze všeho brečet.



Tak tady máte další kapitolu. Doufám že se líbí a omlouvám se za chyby :D gramatika není má silná stránka :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 C.V.OK. C.V.OK. | E-mail | Web | 1. prosince 2016 v 22:08 | Reagovat

Ou jé, takže aj keď sa náš kanec javý ako zmrd kalibru "vojel by aj kľúčovú dierku" predsa len to bude taký ten typ "záporáka" s dobrým srdiečkom? Tak to som zvedavá, nakoľko mu ten zálusk na sáru prejde. :) Kedy bude pokračovanie?

2 it-is-my-storyes it-is-my-storyes | 2. prosince 2016 v 20:08 | Reagovat

[1]: no nejspíše bude další v neděli :)

3 Nemessis Nemessis | Web | 2. ledna 2017 v 7:47 | Reagovat

nádherné

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama